Litoměřická diecéze bude na pražské výstavě o Karlu Škrétovi zastoupena pěti obrazy
V pátek 26. listopadu 2010 bude v Praze zahájena rozsáhlá výstava Karel Škréta (1610 - 1674): Doba a dílo. Litoměřická diecéze na ní bude zastoupena celkem pěti obrazy. Čtyři z nich jsou dílem Karla Škréty, autorem pátého obrazu je Antonín Stevens.
Tři Škrétova plátna pocházejí přímo z katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích (ze souboru pěti pláten, které Karel Škréta pro katedrálu vytvořil): monumentální obraz Kamenování sv. Štěpána z hlavního oltáře, který patří k nejrozměrnějším umělcovým plátnům vůbec, a obrazy z bočních oltářů sv. apoštolů Petra a Pavla a sv. Václava (tato tři plátna byla v průběhu uplynulého roku restaurována). Čtvrtý obraz - Sv. Matouš s andělem - původně pochází z kostela sv. Matouše z Křešic u Litoměřic (jinak je vystaven v diecézním muzeu v Litoměřicích). Pátý obraz - Sv. Norbert při adoraci - autora Antonína Stevense je zapůjčen z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Žatci.
Soubor oltářních pláten v litoměřické katedrále představuje nejrozsáhlejší zakázku, kterou kdy škrétovský ateliér dodal mimo Prahu. V českém prostředí nebylo v té době obvyklé, aby se výzdoba všech oltářů nově postaveného kostela zadávala jedinému umělci. Tato skutečnost svědčí o vysoké prestiži Karla Škréty, stejně jako o důvěře, jíž se malíř těšil u objednavatele obrazů, prvního litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa Schleinitze.
Podle slov ředitele Sbírky starého umění Národní galerie Praha Víta Vlnase a kurátorky Lenky Stolárové se škrétovský výzkumný projekt, který výstavě předcházel, zaměřil především na tři obrazy z litoměřické série. Restaurátorský průzkum hlavního oltářního obrazu Kamenování sv. Štěpána, který provedli akademičtí malíři a restaurátoři Petr Bareš a Jiří Brodský, zjistil na díle dvě vrstvy celkových přemaleb, které hrubě deformovaly původní autorskou malbu. Současně se potvrdilo, že malba pochází v rozhodujících partiích ze Škrétovy ruky. Malíř ve znázornění dramatické novozákonní scény navázal na celou řadu vzorů jak italských (Lodovico Cigoli), tak severských (Rubens). Osobnost objednavatele díla, biskupa Schleinitze, připomíná na obraze zástava s jeho znakem. Dochovalo se i původní modello, zmenšená verze celé kompozice, která pravděpodobně předcházela uzavření smlouvy (dnes v Severočeském muzeu v Liberci).
Obraz Sv. Petr a Pavel z bočního oltáře v minulosti utrpěl rozsáhlým necitlivým čištěním, jak prokázal průzkum Evy Kolmanové. Přitom jde rovněž o autentické Škrétovo dílo, v kompozici vycházející ze slavné Raffaelovy fresky Škola aténská ve Vatikánu. Také zde je erbem připomenuta osobnost biskupa Schleinitze, se kterým se Škréta nepochybně znal již dříve a navrhoval pro něj i rytiny do jeho latinských básnických knih. Třetí zkoumané dílo, Smrt sv. Václava, dramatický noční výjev s umělým osvětlením, je bohužel dnes již torzem původního, bezpochyby mistrovského Škrétova výkonu (průzkum David Frank).
Necitlivé zásahy v minulosti měly za následek rozsáhlé úbytky barevné vrstvy, takže modelaci ve figurálních složkách kompozice je třeba považovat za nenahraditelně ztracenou.
Před převozem na pražskou výstavu byl rovněž restaurován obraz Sv. Norbert při adoraci autora Antonína Stevense z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Žatci, a to Adamem Pokorným.
Výstava Karel Škréta (1610 - 1674): Doba a dílo, kterou u příležitosti 400. výročí umělcova narození připravuje Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským, se uskuteční v termínu 26. 11. 2010 - 10. 4. 2011 ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu v Praze a bude dosud vůbec nejrozsáhlejší přehlídkou tohoto významného umělce, zakladatele barokního malířství v Čechách. Vedle prací samotného Škréty představí také díla jeho syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků, jakož i vybrané ukázky z děl umělců, s nimiž se Karel Škréta setkal během svého pobytu v Německu a v Itálii, případně obrazy, na které navázal a jimiž se nechal inspirovat ve své vlastní tvorbě.
Výstava se uskuteční pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause a za podpory Ministerstva kultury České republiky a řady dalších významných kulturních a společenských institucí.
Poslední výstava o Karlu Škrétovi se v Praze konala před 35 lety.